Menu
Realizace
Náhodné tipy
Replika dle skutečných nálezů
Hledej na stránkách
Galerie
Anketa
| Vadilo by vám, kdyby umělecký kovář nabízel i svaření kovářských polotovarů ? | |
| 1. Rozhodně ano | |
|
39.1% |
| 2. Je dobré pokud to má v nabídce | |
|
|
26.9% |
| 3. Nevadilo by to, je to součást černého řemesla | |
|
|
34.0% |
| Celkem hlasovalo: 379 | |
pohádky a básničky o kovářích
Pohádka začíná,
pojď se mnou do chládku...
složím ti do klína
píseň a pohádku.
Pod horou je víska,
ve vsi štěká pes,
nad horou se blýská,
za horou je les.
Co že se to krčí,
v lese u cesty,
stromy sní a mlčí,
tak to pověz ty....
Stojí tu kovárna,
radost pohledět,
pěkná je a švarná
jako z růže květ.
Rosa slzy roní
v trávě po tají,
kovadlina zvoní,
ptáci zpívají.
Měchy ohně lačnou
výheň rozzáří,
do železa začnou
bušit kováři.
V kovárně pohádku
dětem ukovou,
přinesou ji v šátku
s písní kovovou.
Z rodu královského
dcera veselá,
našla upřímného
sobě manžela.
Žijou spolu šťastně
jako kuřátka,
konec už nám vlastně
ťuká na vrátka.
...
Kobylka malá, kovat se nedá,
kováři nechce stát;
tak jako má milá,
když se na mě hněvá,
hubičku nechce dát.
Kobylka malá, kovat se dala,
kováři postála,
tak jako má milá,
když se udobřila,
hubičku mi dala
...
Kdybych já byl kovářem
a měl jeho sílu,
žárem výhně pak ozářen,
ukul bych si vílu.
Víla z jisker zrozená
a z drahejch kovů,
zněla by mi jak ozvěna
každý večer znovu.
Marně výheň roztápím,
marně kovy sháním,
to já se spíš utrápím,
ta víla není k mání.
Víla z jisker zrozená
a z drahejch kovů,
zněla by mi jak ozvěna
každý večer znovu.....
...
Jaké je to hezké,
dva kováři v městě,
dva a dva kováři na rynku.
Jeden umí kovat
a druhý milovat
Šafářovic Andulku.
...
Lepší jeden kováříček
umouněný,
nežli jeden lokajíček
premovaný:
kováříček jde do díla,
lokajíček po pokoji
kosti sbírá.
...
Vy kováři, nic nedbáte,
jen když máte muziku,
popadněte kus železa,
naděláte hřebíků
...
Já nechci kováře,
on má černé tváře,
já nechci kováře,
on je černý;
já radši zedníka,
jsem hodně veliká,
budu mu podávat na lešení.
...
Žádnej neví jako ká,
zač kováři pijou:
ze starého železa
nové cvočky bijou.
...
Vy havrani umazaní!
kdo by k vám šel do díla?
ve dne v noci pracujete,
máte těžký kladiva.
Ta neděle, krátká chvíle,
tu se dobře vám daří,
tu se pěkně vystrojíte,
chodíte jak písaři.
S pannama se vodíte,
po hospodách chodíte:
a když přijde pondělíčko,
zas do díry musíte.
...
A vy kováři umounění,
vy jen čekáte na neděli:
když přijde neděle,
pijete vesele:
pak uděláte najednou his,
až nezůstane v korbeli nic.
...
Pijou kováři v hospodě,
pijou-li pak ještě?
včera propili kladiva,
dnes už propijou kleště.
...
pojď se mnou do chládku...
složím ti do klína
píseň a pohádku.
Pod horou je víska,
ve vsi štěká pes,
nad horou se blýská,
za horou je les.
Co že se to krčí,
v lese u cesty,
stromy sní a mlčí,
tak to pověz ty....
Stojí tu kovárna,
radost pohledět,
pěkná je a švarná
jako z růže květ.
Rosa slzy roní
v trávě po tají,
kovadlina zvoní,
ptáci zpívají.
Měchy ohně lačnou
výheň rozzáří,
do železa začnou
bušit kováři.
V kovárně pohádku
dětem ukovou,
přinesou ji v šátku
s písní kovovou.
Z rodu královského
dcera veselá,
našla upřímného
sobě manžela.
Žijou spolu šťastně
jako kuřátka,
konec už nám vlastně
ťuká na vrátka.
...
Kobylka malá, kovat se nedá,
kováři nechce stát;
tak jako má milá,
když se na mě hněvá,
hubičku nechce dát.
Kobylka malá, kovat se dala,
kováři postála,
tak jako má milá,
když se udobřila,
hubičku mi dala
...
Kdybych já byl kovářem
a měl jeho sílu,
žárem výhně pak ozářen,
ukul bych si vílu.
Víla z jisker zrozená
a z drahejch kovů,
zněla by mi jak ozvěna
každý večer znovu.
Marně výheň roztápím,
marně kovy sháním,
to já se spíš utrápím,
ta víla není k mání.
Víla z jisker zrozená
a z drahejch kovů,
zněla by mi jak ozvěna
každý večer znovu.....
...
Jaké je to hezké,
dva kováři v městě,
dva a dva kováři na rynku.
Jeden umí kovat
a druhý milovat
Šafářovic Andulku.
...
Lepší jeden kováříček
umouněný,
nežli jeden lokajíček
premovaný:
kováříček jde do díla,
lokajíček po pokoji
kosti sbírá.
...
Vy kováři, nic nedbáte,
jen když máte muziku,
popadněte kus železa,
naděláte hřebíků
...
Já nechci kováře,
on má černé tváře,
já nechci kováře,
on je černý;
já radši zedníka,
jsem hodně veliká,
budu mu podávat na lešení.
...
Žádnej neví jako ká,
zač kováři pijou:
ze starého železa
nové cvočky bijou.
...
Vy havrani umazaní!
kdo by k vám šel do díla?
ve dne v noci pracujete,
máte těžký kladiva.
Ta neděle, krátká chvíle,
tu se dobře vám daří,
tu se pěkně vystrojíte,
chodíte jak písaři.
S pannama se vodíte,
po hospodách chodíte:
a když přijde pondělíčko,
zas do díry musíte.
...
A vy kováři umounění,
vy jen čekáte na neděli:
když přijde neděle,
pijete vesele:
pak uděláte najednou his,
až nezůstane v korbeli nic.
...
Pijou kováři v hospodě,
pijou-li pak ještě?
včera propili kladiva,
dnes už propijou kleště.
...
© Hostedit.cz (v. 1.072)